Informace o nás

Sbor dobrovolných hasičů Jirkově byl založen v roce 1874 

 Historie sboru :

Bohužel z období vzniku hasičského sboru až do osvobození naší republiky v roce 1945 nemáme, kromě zmínek v kronikách města Jirkova a Chomutova,

kromě zmínek v kronikách města Jirkova a Chomutova,žádnou dokumentaci. Ta byla pro svůj německý původ po II. světové válce zlikvidována nebo zanikla na půdách činovníků. Obdobným způsobem zřejmě

zanikla i dokumentace 1.českého městského hasičského dobrovolného sboru,který působil ve městě v letech 1930 až 1938. Proto se dějiny dají velmi

podrobně dokladovat až od roku 1945. Podle historických materiálů byl hasičský sbor založen v roce 1874 a jeho prvním velitelem byl Emanuel John,

hostinský. Patronem hasičů se stal majitel panství Červený Hrádek, princ Gottfied Hohenlohe-Langenburk. Sbor byl založen jako německý, protože

občanů české národnosti bylo v Jirkově v roce 1900 pouze 6, kdežto Němců bylo 4526. Tento sbor se již v roce 1878 velmi dobře osvědčil při velkém

požáru v Chomutově, za což mu byla chomutovskými radními udělena pochvala, která je zapsána v chomutovské kronice. V kronikách Jirkova a

Chomutova se dočítáme o velikých požárech, při kterých lehli popelem celé čtvrti, hořelo podloubí na jirkovském náměstí, zámek Jezeří, který byl v

majetku rodu Lobkowitzů. To jsou strohé záznamy z městských kronik a po ustavení hasičského sboru v Jirkově se už nedočteme o další činnosti hasičů.

Vyjímku tvoří zápis v chomutovské kronice z roku 1878. Kronika, která byla podle stanov hasičů vedena, se pravděpodobně nezachovala. Prapor spolku,

vysvěcený v kostele sv. Jiljí také zmizel.

Český sbor před II. světovou válkou :

 

Vletech 1927 až 1928 dochází k dosídlení okolí Jirkova českými horníky, kteří zvýšili u hasičů podíl českého obyvatelstva. Dosud se předpokládalo, že v Jirkově fungoval pouze německý sbor dobrovolných hasičů. Podařilo se však získat důkazy ze zaniklého sboru v Ervěnicích. V těchto materiálech byly objeveny dvě pozvánky Českého Dobrovolného Sboru Hasičů v Jirkově u Chomutova na "Hasičskou slavnost" a "Manifestaci hasičstva celého Krušnohoří", za demokracii České republiky a proti reakčním plánům německých Henleinových fašistů, pořádanou v neděli 25.srpna 1935 v Jirkově. V dalším dokladu náčelník okrsku Hasičské župy kruąnohorské bratr Frantiąek Tůma vyzývá vąechny české hasičské sbory, aby se zůčastnily propagačního zákezdu do Jirkova 25.srpna 1935 a aby svá vozidla označily praporky v národních barvách. To proto, aby bylo zřejmé, že české hasičstvo jede do menšinového Jirkova propagovat vše co je české. Jirkov totiž bránil přístupu češství do města. Také pozvánka Českého městského sboru dobrovolných hasičů v Jirkově na 22.února 1936 na společenský večer do hotelu "Bílý kůň" je dalším dokladem.

Velké požáry :

Historie nám dokládá několik požárů, které se nesmazatelně zapsaly do dějin Jirkova. V roce 1843 vyhořely budovy čp. 28, 29, 30 a 31 na náměstí. V roce 1854 vyhořely domy čp. 137, 138, 139 a 140 v Červenohrádecké ulici. V roce 1854 vyhořel mlýn VIS a VIS naproti hostinci "U zlatého kříľe" a domy čp. 53 a 54 na Kostelním náměstí. Dne 25.července 1881 vypukl v domě pekaře Löwyho čp. 139 následkem exploze lihovin požár, kterému padli za oběť jak František Löwy, tak jeho manželka a pomocník Antonín Busch. 28. září shořelo na Jindřišské celkem pět hospodářských budov. 39. listopadu 1888 vypukl požár v Kühnově továrně a část továrny lehla popelem. 30. srpna 1898 vyhořel tzv. Grummer, mlýn nad Jirkovem (Benar). 11. listopadu 1895 vyhořely 4 stodoly na Köpfhügelu. 1, ledna 1896 shořely tamtéž ostatní stodoly. 22. července 1896 padly za oběť ohni budovy čp. 141,142,143 v Červenohrádecké ulici. Domy čp. 63 a 217 v Nádražní ulici vyhořely 22. září 1896. Červenohrádecká továrna na bavlnu hoří 4. června 1897 a "Olejový mlýn", další továrna na bavlnu, hoří 25. února 1899. Následkem létajících jisker vypukl požár ve skladě státní dráhy 26. července 1917. V roce 1924 uvolňuje město 45 000,- Kč na nákup motorové stříkačky. Dne 31. července 1923 hoří městská čtvrť na Mýtě.

 

Sbor v Jirkově po II. světové válce :

Inventář po němcích :

 

Po porážce nacistického Německa dochází k postupnému osidlování pohraničních oblastí. Do pohraničí se vracejí Češi, kteří museli v roce 1938 opustit scvé domovy, ale i noví přistěhovalci ze všech koutů Československa. Jeden z prvních přistěhovalců do Jirkova, bratr Ferdinand Novák, který ze severních Čech pocházel, přebírá od velitele německého hasičského sboru majetek, aby město položené pod neslavně známým Červeným Hrádkem, bylo v rámci daných možností chráněno před možnými požáry, které vznikaly, až už z pomsty, či touhy nezanechat Čechům majetek, který zde Němci nashromáždili, anebo z neopatrnosti obyvatel. Velitel německého hasičského sboru pan Kohn předával bratru Novákovi výzbroj a výstroj včetně staré budovy používané jako hasičská zbrojnice, ktrá stála na konci dvora za městskou radnicí, kde dnes stojí panelový dům Smetanovi sady 1553. Převzatý inventář v roce 1945 byl na město Jirkov moc chudý. Tou dobou byl ve zbrojnici nepojízdný automobil Fiat, dvoukolý vysouvací žebřík, několik hákových žebříků, stará dvoukolová stříkačka zn. Flader, přenosná stříkačka PS-8 a PS-4, obě také zn. Flader, smykací plachta, několik hadic B a C s různým šroubením a hydrantové nástavce. Výstroj, to bylo několik kožených opasků, staré německé uniformy, německé přilby a pár rezavých sekerek.

 

Založení sboru Na Růžku :

První spolupracovníci bratra Nováka byli bratři Vlastimil Kozlík, František Hanzlík, bratři Kerner a Brož, kteří 9. srpna 1945 založili v hostinci Na Růžku Sbor dobrovolných hasičů ve městě Jirkov. Na ustavující schůzi přišlo 17 občanů. Prvním hasičským starostou byl zvolen Josef Krahujec, velitelem Ferdinand Novák, jeho zástupcem Vlastimil Kozlík, jednatelem Václav Kerner, a pokladníkem Jaroslav Brož. Správcem nářadí byl ustaven František Hanzlík. Již zanedlouho se zjistilo, že někteří členové výboru nemají o práci ve sboru zájem. Ani noví občané, přicházející do města, neměli zájem vstoupit do řad dobrovolných hasičů. A tak jedinými zájemci jsou vojáci, ubytovaní ve škole v Mostecké ulici, kteří převzali několik hadic B a C s hydrantovým nástavcem k posílení ochrany proti požárům.

 

První požár :

První požár, který vznikl po ustavení sboru na dvoře poštovního úřadu, byl uhašen společnými silami z řad občanů a některých členů sboru. Prokázalo se však, že sbor není na hašení požárů připraven. Činnost se zpočátku rozvíjela velice těžce. 13. ledna 1946 se konala první valná hromada v hostinci Na Růžku, kde byl zvolen nový výbor ve složení Josef Koutecký, Jaroslav Brož, Antonín Pázler, Frantiąek Hanzlík, Josef Poláček, František Tlach, Antonín Žák a Ferdinand Novák. Činnost sboru se poté zlepšila, avšak stále byl malý zájem o školení a výcvik družstva. V té době byl v Jirkově ustaven svaz Junák, který pod vedením bratra Vlastimila Kozlíka přistoupil se všemi členy do hasičského sboru. Toto omlazení přineslo zlepšení celé činnosti a junáci se stali velkou posilou.

 

Dům pro hasiče :

Na základě zlepšené činnosti byl sbor zařazen do okresní požární pomoci OPP, spadající pod řízení ministerstva vnitra. Velitelem OPP byl bratr Knajfl z Chomutova, prvním zástupcem bratr Pázler z Jirkova a druhý zástupce bratr Tůma z Ervěnic. I přes dosažené úspěchy nebyli jirkováci spokojeni a snažili se sviji činnost dále rozvíjet. Nejprve požádali o přidělení vhodného domu, který by byl zárukou rozšíření činnosti pro potřeby sboru a veřejnosti. Město přidělilo hasičům dům čp. 23 na Gottwaldově náměstí, později Tyršova ulice na břehu říčky Bělá. Přes nepochopení úřadů, které nevydaly povolení, byl dům podle plánů do konce roku 1946 přes různá úskalí upraven. Aby nedocházelo k rušení nočního klidu občanů, instalovali hasiči ke všem členům v aktivní službě domů svolávací zvonkové zařízení. Investovali do něj vlastních 25 000 Kč, které se zavázal MěNV zaplatit, ale nikdy k tomu nedošlo. Ani při této činnosti nezapomínali na výcvik, což se projevilo při likvidaci požárů, ale také při velkém cvičení OPP v obci Hora sv. Šebestiána, kde uspěli na výbornou. Jediným neuskutečněným přáním v této době bylo získání nového hasičského automobilu.

 

Rok 1947 :

V roce 1947 bylo na okresní konferenci odhlasováno konání sjezdu hasičstva v Jirkově a velitelem OSH byl zvolen jirkovák bratr Antonín Pázler. Konání sjezdu přinutilo jirkovské urychleně dokončit adaptaci hasičského domu a slavnostně ho předat hasičům. Dne 7. září 1947 byl zahájen sjezd OHJ č. 78 Chomutov a nastal velkým mezníkem v hasičských dějinách. Sjezdu se zůčastnili zástupci OHJ z Bíliny, Mostu, Litvínova, Loun, Duchcova, Teplic, Žatce a Kladna. Dále zde byli zástupci Československého Červeného kříže, legionáři a další slolky z Jirkova a okresu Chomutov. V tento den vypukl požár rašeliniště v Hoře sv. Šebestiána, který trval tři týdny. Na likvidaci se střídali hasiči z Chomutova, Jirkova a Ervěnic. 21. září 1947, kdy jirkovští ještě prováděli likvidaci požáru rašeliniště, byly úmyslně založeny další dva požáry. První v Boleboři, kde vyhořelo 14 domů včetně kostelíka a druhý v Hanezdorfu-Jindřišské, kde hořel hostinec a taneční sál. Pak přišel "Vítězný únor 1948" a všem organizacím byla jasně dána cesta, po které budou kráčet "navždy". V tomto roce jirkovští absolvovali samaritánský kurs s dobrým vysvědčením od dr. Hanouska. Drželi pak služby jako samaritáni při fotbalových zápasech, při požárech a na požádání jiných organizací. Jirkovští v té době razili heslo "Co hasič, to samaritán".

 

Rok 1949 :

Sbor má 30 aktivních členů. Dostávají přidělený nepojízdný sanitní vůz HORCH, který J. Kohl, Stuchlý a Petříček ve volném čase sprovozní. Zároveň opraví střechu FIATU. Proběhlo i poplachové cvičení na Jezeří, které prokázalo dobrou připravenost družstva, ale zároveň nespolehlivost vysloužilých vojenských vozidel. Celkem bylo provedeno za rok 17 zásahů. "Práce hasičská je čestná", řekl br. Pázler na výroční valné hromadě roku 1949.

 

Rok 1950 :

 

Začal platit nový Cvičební řád a protipožární řád města Jirkova. Jirkovští vyjíždějí k 18 požárům. V Novém Březenci čerpají vodu ze zatopených bytů. 1. a 2. července se konal sjezd Okresní hasičské jednoty v Ervěnicích.

Rok 1951 :

Je provedena reorganizace Svazu hasičstva a vydán nový organizační řád. Sbor se tímto mění na " Místní jednotku Československého svazu požární ochrany". Velitel a jeho zástupce už není volen, ale jmenuje ho MěNV. MJ ČSPO se stává masovou složkou a součástí NF a požární jednotka - sbor je zařazen jako technická jednotka MěNV. Tento krok teoreticky rozdělil lidi jednoho sboru. Jirkovští si své dobrovolné povinnosti plní stejně odpovědně jako dřív, narozdíl od některých jiných obcí, kde uměle vytvořenou dvojkolejnost nezvládli a požární ochrana se zánikem hasičstva přestala fungovat.

Rok 1952 :

Je ustaven Státní požární dozor pod ministerstvem vnitra vedle ČSPO 15. března 1952 se konala v Praze 1. celostátní konference, která, jako ostatně po mnoho dalších let, nastínila program činnosti MJ ČSPO. Jirkovští chtějí zakoupit nákladní vozidlo G.MC. s náhradním motorem vzhledem ke vzrůstající nebojeschopnosti vozů FIAT a HORCH. Žádost je však díky nepochopení členů MěNV a paní účetní zamítnuta. Byl však zakoupen kompresor a nabíjecí stanice baterií, ovšem z vlastních úspor a přes nepřízeň MěNV. 100 občanů bylo proškoleno z požární ochrany. Proběhlo také šest úspěšných zásahů u požárů. Jiná činnost kvůli dvojkolejnosti požární ochrany není vyvýjena.

 

Rok 1953 :

 

Obnovení školení členů ČSPO. Je poněkolikáté opraven vůz HORCH, který vozí požárníky ke každému zásahu. Vydržel však jenom do dubna. Byli vysláni dva zástupci, J. Kohl a p. Stuchlý, do Prahy MV, oddělení požární ochrany se ľádostí o nové vozidlo. Po ostřejąí výměně názorů odjeli se slibem, že obdrží odpověď. V závodě KORDA se smrtelně zranil při čištění kotle František Hille a po několika dnech v chomutovské nemocnici zemřel. Celý požární sbor se s tímto mladým požárníkem rozloučil v Hasičském domě, kam rád chodíval. Na jirkovském hřbitově se s ním za všechny požárníky rozloučil Ferdinand Novák. V září přišla dlouho očekávaná odpověď, telegram z Vysokého Mýta na odebrání vozu Praga RN AS 16. Opět se objevily problémy s přesvědčováním MěNV o nutnosti zaplacení vozu. Vše bylo vyřeženo a vůz do Jirkova přivežen. Zanedlouho však přišel druhý telegram ze Slatiňan na vyzvednutí nové přívěsné DS 16. Dva dny přesvědčovali požárníci MěNV, až bylo rozhodnuto stříkačku koupit. Jel pro ni tajemník MěNV a tři požárníci. Na zpáteční cestě viděli utíkat chlapce od stohu, z kterého stoupal dým. Jaké bylo potom překvapení domácích požárníků z Chrudimi, kteří přijeli k ohni jako třetí a viděli v plné práci jirkovské požárníky.

 

Rok 1956 :

Při loučení s Novým rokem se rozezvučela siréna a pro požárníky začal prací. Hořel starý pivovar, přestavěný na kravín. Požár byl za velikého mrazu likvidován až v časných ranních hodinách. V průběhu roku rozšířily řady jirkovských hasičů také ženy, většinou manželky požárníků: paní Stuchlá, Kohlová, Věříšová, Vrbová, Heidlová, Tuháčková Anna I, Tuháčková Anna II, Egrtová, Kmentová a Haarová. Ženy se okamžitě zapojili do práce požárního sboru.

 

Rok 1965 :

Dvacáté výročí osvobození Československa. Za tu dobu byly postaveny ve městě tři nová sídliště. Osada Julia Fučíka, Zátiší a jako náhrada za zbořené Ervěnice, které musely ustoupit těžbě byly postaveny Nové Ervěnice. Požárníci mají nyní k dispozici novou požární zbrojnici, nové garáže, dva vozy Praga AS 16 RN, cisternový vůz ASC 16 Praga RN, nákladní automobil T 805, dvoukolý žebřík a dobrou výstrojí a výzbrojí. Stále se však potýkají s nepřízní občanů a hlavně MěNV. Družstvo žen ukončilo v tomto roce svou činnost. V roce 1956 při první soutěži to byly většinou matky nejméně dvou malých dětí. Byly nazývány "Jirkovské prdelaté báby", avšak v okresním měřítku držely absolutní primát a po dobu deseti let neměli konkurenci.

 

Rok 1968 :

Rok 50. výročí vzniku Československa. Rok velkých politických změn, které však nevyhovují cílům Sovětského Svazu a tak 21. srpna 1968 patnáct minut po půlnoci projíždí Jirkovem směrem na Chomutov 1260 tanků a obrněných transportérů. Všechny plánované akce byly z důvodů okupace zrušeny. V průběhu roku zasahovali požárníci osmnáctkrát a dvanáctkrát drželi pohotovost jako záloha okresního útvaru v Chomutově.

 

Rok 1974 :

Mimořádný a jubilejní rok pro jirkovské požárníky. Před sto lety založili němečtí občané Jirkova hasičský sbor. Oslavy proběhly 22. - 23. 6. 1974. V programu oslav bylo slavnostní zasedání, soutěže požárníků, výstava požární techniky a námětové cvičení na náměstí. Bohuľel měsíc před oslavami, 13. května, náhle umírá velitel a dlouholetý člen sboru Jaroslav Stuchlý, který řídil přípravy oslav.

 

Rok 1980 :

 

Před 35. lety byl v Jirkově založen první Český hasičský sbor. V Jirkově probíhají demoliční práce na náměstí, proto je dosažitelnost požárníků malá. MěNV slibuje řešení až po výstavbě panelových domů. Vozový park je dosti přestárlý. Jednotka vyjíždí během tohoto roku k 12 požárům.

Rok 1981 :

Poslední dva příslušníci zásahové jednotky se stěhují ze středu města. Sbor získává vůz DVS 12 škoda 1203. Ve školách je proveden nábor žáků do řad MP. Smutnou událostí je úmrtí posledních dvou zakládajících členů sboru. Ve věku 73 let umírá bratr Antonín Pázler a ve věku 84 let bratr Ferdinand Novák. Oba byli členy hnutí od roku 1922 a pracovali v něm naplno až do své smrti. Je evidováno 14 výjezdů k požárům.

 

Rok 1984 :

Výjezd k 11 požárům. Hoří jirkovská pila, kde vyhořela celá výrobní hala. Druhý velký výjezd je k požáru ústavu mentálně postižených na Měděnci. Za dobrý zásah obdržela jednotka poděkování.

 

Rok 1985 :

Dostáváme nové vozidlo CAS - 25 Š 706, které podstatně zvyšuje akceschopnost jednotky. Ta má v tomto roce 45 členů, z toho 9 žen. Pouze děti dochází na schůzky mladých požárníků pouze 7.. V únoru se jirkovští navždy rozloučili se svým kamarádem Stanislavem Gulasem, který působil ve sboru od roku 1976.

Rok 1986 :

K dispozici jsou dva vozy Š 706 CAS 25, jeden nový a druhý po GO. Ostatní vozy jsou starší a dost poruchové. Náhle umírá jednatel sboru Jaroslav Tržický. Jednotka měla 14 výjezdů k požárům. Stále je na prvním místě požární prevence, jak už je v Jirkově dobrým zvykem.

 

Rok 1987 :

 

Začátkem roku 1987 umírá ve věku 83 let další dlouholetý člen sboru Jaroslav Petříček, který byl ve sboru od roku 1945. V průběhu roku jsou přiděleny čtyři byty v nové zástavbě pro požárníky. Je schválena přístavba a generální oprava Hasičského domu. Výjezdy k 11 požárům a 8x pohotovost za OVPÚ Chomutov.

 

Rok 1990 :

První rok po listopadové revoluci. Probíhají dokončovací práce na rekonstrukci Hasičského domu. Dne 4. května je schválen vládou České republiky svátek sv. Floriána - patrona hasičů a tento den je vyhlášen jako Den hasičů. I v tomto porevolučním roce plní jirkovští hasiči, jak byli opět přejmenováni z požárníků, své úkoly tak, aby předvším ochraňovali společnost před požáry a jinými pohromami. K dispozici má Jirkov CAS 32 T 148 a terénní třínápravový ZIL 131 CAS 16. Jednotka sboru dobrovolných hasičů vyjíždí k 21 požárům po celém okrese Chomutov. V září je slavnostně otevřena přístavba Hasičského domu a přitom je uspořádána výstavka požární techniky.

 

Rok 1991 :

 

Dokončuje se rekonstrukce staré budovy zbrojnice. Na většinu výborových a členských hromad - schůzí dochází nový starosta pan ing. Filip Škapa a zdá se, že dochází také ke zlepšení vztahů mezi Městským úřadem a Sborem dobrovolných hasičů. Starosta se stává členem sboru. Je podepsána smlouva mezi MěÚ a SDH. Pokračuje celostátní soutěž mládeže "Plamen". V létě se jirkovští zúčastní velké akce - hašení rozsáhlého lesního požáru u železniční trati Černovice - Strážky. Bylo zde nasazeno velké množství lidí i techniky a požár se likvidoval 14 dní. Byl zde nasazen i nově vyvinutý požární tank SPOT 55, požární vlak, dvě postřiková letadla a další technika. V tomto roce bylo ještě dalších 21 výjezdů k požárům.

 

Rok 1992 - 93 :

Sbor má v roce 1992 a 1993 celkem 23 členů, z toho 16 žen. Počátkem roku 1993 je sepsána smlouva s panem Michaelem Pfanem, majitelem firmy "Industrie und Gastronomie Service", která má zastoupení v České republice. Pan Pfan je hasičem v Marienbergu a od toho roku také členem jirkovského Sboru dobrovolných hasičů. Naše auta vozí reklamy jeho firmy, za které se sbor vybavil panoramatickými maskami. V závěru roku bylo sehráno utkání v sálové kopané s Marienbergem v tělocvičně zvláštní školy. Jirkovští vyhráli vysoko 18:6. Po výborném guláši manželů Herberta a Věry Heidlových byl tento večer zakončen v restauraci Na růžku, kde hasiči obou měst navázali kamarádství, které chtějí dále rozvíjet.

Rok 1994 :

 

Plnění úkolů se daří plnit na dobré úrovni i přesto, že nejasnosti v zákonných předpisech, neochota soukromých firem zabezpečovat plnění úkolů v PO a zejména neujasněného vztahu pojišťoven k tomuto úkolu napomáhá zvyšovat nejasné kompetence na úseku kontrolní činnosti. Je prováděno školení příslušníků Městské policie z požární ochrany, také školení v klubu důchodců. Jednotka SDH má 28 členů, zasahuje v rámci města a na žádost operačního střediska v Chomutově u 41 požárů a 12 technických zásahů. Okres Chomutov je jedním ze tří okresů "Modré hvězdy života" a Jirkovští hasiči patří mezi nejlepší jednotky, což vzhledem k tomu, že stoupá počet požárů, různých havárií a úniků chemikálií, zavazuje naše členy k tomu, aby neustále zvyšovali svoji kvalifikaci a odbornou připravenost. Jenotka má k dispozici 2x CAS 25 Š 706 RTHP, CAS 16 ZIL 131, CAS 32 T 148, DVS 12 AVIA 30 - vybavená PS 12, nákladní vůz PRAGA S5T, 2X PPS 12, PS 8, DS 16 a přenosná elektrocentrála.

Rok 1995:

Rok 1995 se stal změnami obzvláště v otázce vybavení a modernizace techniky. V rámci plošného pokrytí jednotka dostala zapůjčeno vozidlo CAS 8 A 31T, které bylo dovybaveno pro potřeby prvního výjezdu osvětlovacím stožárem,vysokotlakým hasícím zařízením a byly namontovány držáky pro dýchací techniku- používanou JSDH Saturn S 51. Dále byla odkoupena CAS 32 T 815 od fy Plynostav kam byla pořízena od Armády ČR. Jednotka byla v tomto roce vybavována osobními ochranými pomůckami a dále nakoupeny zásahové oděvy od fy Deva a Zahas. Jednotku opouští 2x CAS 25 Š 706.

Rok 1996:

Tento rok poračovalo vybavování členů zásahové jednotky oděvy Fireman a Zahas IV, dokoupeny zásahové helmy Gallet a vybavení zásahovou obuví. Do výjezdu zařazena po drobných opravách a úpravách CAS 32 T-815. Jednotka a sbor prováděl činnost související s povinností požární ochrany ve městě a okolí a v rámci plošného pokrytí kraje.Jednotka zasahuje u požárů,dopravních nehodách a různých technických a technologických pomocích v rámci okresu. Prováděno školení v jednotce a dále na HZS a HZSP v okrese, členové JSDH proškoleni jako nosiči IDP na poligonu HBS v Mostě. Sbor pořádá soutěž v PÚ a soutěžní družstva dospělích, dorostenců a žáků se zúčastňují sotěží s dobrými výsledky

Dne 23.11. vznikl velký požár na tankovišti v Chemických závodech v Záluží u Mostu kde zasahovali profesionální jednotky i z našeho okresu a naše jednotka byla povolána na svou základnu jako záloha na místo profesionálních hasičů od 23.11. až po likvidaci dne 29.11.

rok 1997